Muslimové

Zdroj: pixabay.com

Co si lidé myslí o muslimech?

  • jsou to teroristé
  • bijí své ženy
  • pod oblečením mají schované výbušniny
  • nošení burky a nikábu je známka utiskování žen
  • jsou to jen Arabové
  • muž muslim je obklopen několika ženy naráz

Zkušenosti a důsledky

K čemu takové přemýšlení a posuzování může až vést?

Muslimové se začali v české kultuře objevovat už ve starověku. Byli to původně především jednotliví vzdělanci. Religionista Zdeněk Vojtíšek vidí začátek negace vůči muslimům už v novověku, kdy se několik českých cestovatelů vydalo do Palestiny. „Ve více spisech převládal tón varující před islámem jako před bludným a nebezpečným náboženstvím. Tento vyhroceně negativní pohled na islám byl posilován strachem z agrese osmanské říše, který byl v Evropě pociťován od pádu Cařihradu (1453) až do první světové války,“ uvedl Vojtíšek v posouzení pro Ministerstvo kultury k registraci Ústředí muslimských obcí.

Česká muslimská obec se na území Československé republiky sešla ve 30. letech 20. století, ale oficiálně ji uznala až vláda protektorátu v roce 1941. Po válce žili muslimové hlavně v soukromí, protože nebyla povolena jiná než oficiálně registrovaná náboženství. Po revoluci obnovilo svou činnosti Ústředí muslimských náboženských obcí v Československu. První skutečná mešita byla v Praze dokončena roku 1999, druhá se nalézá v Brně. Kromě nich funguje po Česku ještě několik modliteben pro muslimy.

Kolik muslimů v České republice momentálně žije, nejde přesně vyčíslit. Podle údajů ze sčítání lidu z roku 2011 zde tehdy bylo 3358 příslušníků, údaj však byl nepovinný. Odborníci, například Karel Černý z Karlovy univerzity, však odhadují, že dnes může v Česku reálně žít deset až dvacet tisíc muslimů.

V roce 2016 publikovalo brněnské nakladatelství Barrister&Principal soubor studií pod názvem Muslimové v Česku. Sami lidé, kteří se hlásí k islámu, v nich uvedli, že vůči sobě pociťují negativní postoj ostatních. „Někteří z respondentů čelili verbálním útokům jak ve virtuálním světě internetu, tak ve fyzickém prostoru. Téměř všechny respondentky, jež nosily na veřejnosti šátek, se setkaly s nadávkami anebo nepříjemnými pohledy (zíráním) ostatních lidí na ulici. Někteří respondenti také odpověděli, že byli fyzicky napadeni,“ stojí v jedné z publikovaných studií.

Víte, že

  • v Česku vyšla kniha Atlas muslimských strašáků? Jejím autorem je arabista Bronislav Ostřanský, kterého štvalo, že česká společnost má o muslimech málo informací a rychle si o nich dělá závěry.
  • v roce 2016 se na akci odsuzující teroristické útoky spáchané ve jménu islámu společně sešli katolíci a muslimové? Na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad nejdříve proběhla katolická mše, kterou sledovali i muslimové, a posléze zástupci islámu vyjádřili vděčnost, že byli Čechy přijati.
  • když Francouzi zakazovali nošení burek, zjistili, že je v zemi nosí jen velmi malá část žen? Ze tří milionů muslimů si je tehdy oblékalo jen 367 příslušnic.
  • FIFA povolila v roce 2014 nošení hidžábu při fotbalu?

Agregace – chcete vědět víc?

V Česku se objevují i útoky, jež míří proti ženám v šátku, které se ale k islámu nehlásí. Některé Češky bez islámského vyznání jsou slovně napadány jen kvůli tomu, že si z různých důvodů zakryly hlavu šátkem. V některých lidech to vyvolává asociaci, že jde o muslimky. O případech psaly například novinky.cz. Psycholog Michal Šmolka pro tento server řekl, že agresi v podobných situacích spouští obavy z islámu: „Je to celkový strach z neznáma, z ohrožení, který je starý jako lidstvo samo. Islám jako takový s tím nemá moc co dělat. Dřív byli například upalováni albíni. Roli v tom také hraje nedostatek informací,“ řekl.